K příležitosti druhého rozšířeného vydání knihy Viktora KarlíkaRuce básníkůprobíhá v termínu od 9. 3. do 8. 4. v prostoru ateliéru Josefa Sudka v Praze stejnojmenná výstava. Jak název napovídá, jedná se o fotografie rukou soudobých českých básníků, ať už žijících, či zesnulých. Na výstavě jsou ke zhlédnutí stejné fotografie jako v knize, avšak ve větším formátu. Jiří Kolář, 1996
Tento projekt je nadmíru pozoruhodný, jelikož ruce samotné prozrazují o svém majiteli víc, než by se dalo čekat: dá se říct, že vypovídají o tom, či onom básníkovi stejně lyricky a výmluvně jako jejich verše. V konečném důsledku jde tedy o nový druh obrazové poezie. Za zmínku stojí zejména špekáčkovité prsty a malá krevní podlitina Ivana Martina Jirouse, chybějící článek palce pravé ruky Jiřího Koláře, nebo čarodějnické ruce básnířky a výtvarnice Naděždy Plíškové.
V rámci výstavy proběhlo 15. 3. autorské čtení několika básníků, jejichž ruce jsou v publikaci zastoupeny. J. H. Krchovský, 1997
Čtení zahájil Jáchym Topol omluvou redakci Revolver Revue, která knihu vydává, že se bohužel stal prozaikem, načež ve světové premiéře přečetl úryvek ze svého připravovaného románu Citlivý člověk. Následoval Petr Borkovec, jenž přečetl pár básní ze své sbírky Milostné básně. Štafetu převzal politicky rozjitřený Vít Kremlička, který se čtením své rozsáhlé skladby Amazonia snažil kritizovat nově schválené dotace pražským literátům a literárním činitelům. Jako předposlední četl ze své sbírky Darmata, kde motiv rukou hraje významnou roli, Petr Hruška. Sérii autorských čtení zakončil Pavel Zajíček svým hlubokým, nikam nespěchajícím hlasem, jímž přednesl své pravděpodobně nové texty, avšak pouze dva. I těmito dvěma však dokázal kvalitativně vyvážit, zvláště díky přednesu, své předchůdce v tomto večeru.