Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

překlenuli jsme pro studenty tolik kritický termín odevzdání diplomových prací – někteří běželi po schodech do 6. patra za odbíjení dvanácté, ale i ti nakonec úspěšně svoje práce odevzdali. Čekání na zkoušky (ať už úplně závěrečné či „pouze“ semestrální) a jejich vyhodnocení si můžete zpříjemnit četbou některých z námi předkládaných článků.

Vážení čtenáři, 

vůně bledulí, fialek, sedmikrásek a rozkvétajících stromů naplnila radostí snad každého z nealergiků a překvapila pesimisty hlásící: „Kdyby to nezkazil červenec a srpen, mohli jsme mít krásnou zimu...“. Mnoho z nás se proto před touto „krásnou“ zimou uteklo schovat na různé výstavy a koncerty, ze kterých Vám nabízíme ke čtení články Terezy Čechové Správná pětka obsadila Dům umění, Ester Dobiášové o výstavě děl Dalibora Chatrného Ten má zlatý ruce, není nad něho! a kritiku velkolepého díla J. S. Bacha Mše h moll Tomáše Vrtka. Těm, co utekli jako správní kavárenští povaleči debatovat do café-vináren, doporučujeme jarní detox za poslechu Melody Gardot. 

Pro mě znamenalo předjaří jedním slovem DIVADLO, aneb bezvadné nazkušování opery Sen noci svatojánské v NDB. Dovolila jsem si Vás tedy pozvat na malou obrazovou prohlídku, kterou najdete v Glosariu. Tajemně pokračuje zamyšlení našeho nového kolegy Lukáše Václavíka nad fenoménem létání čarodějnic (aktuálně zařazujeme k jejich „pálení“ koncem měsíce). 

Brzy nám nastane máj, lásky čas... a dle výzvy brněnského rádia k „polibku pod vlastní třešní“ Vám zprostředkováváme alespoň tuto, kdybyste žádnou jinou ve svém okolí nenašli. 
Návod nejen pro matfyzáky a IT: uchopte „chytré“ zařízení (na kterém si prohlížíte Editorial) nad hlavu a polibte děvče, nejlépe to svoje.

Inspirativní čtení
a kolegům redaktorům úspěšné odevzdání diplomových prací přeje

Eva Mikulášková

Fotografie použita z http://wallpaper-photo.ru/watch.php?image=http://www.nastol.com.ua/pic/201110/1366x768/nastol.com.ua-9487.jpg

Vážení čtenáři,

letošní rok je bohatý na různá hudební výročí (Wagner, Verdi, Lutosławski, Gesualdo, Svěcení jara, Benda, Zach, Jírovec, Vaňhal ad.), u většiny z nich však nelze očekávat, že by u nás vyprovokovala nějaké silnější emoce (na rozdíl od sousedního Německa, kde – jak mě tamní kamarádi informovali – wagnerovský kult v některých městech takřka prorůstá každodenností). Přestože nejsem jejich velkým vyznavačem, rozhodl jsem se už tak dost objemnou množinu rozšířit ještě jedním stručným připomenutím. 14. dubna uplyne třicet let ode dne, kdy spatřilo světlo světa LP Let’s dance Davida Bowieho, podle mě vůbec nejlepší album v diskografii velkého hudebníka. Deska je to pozoruhodná, a to z mnoha důvodů (mj. jí skončila předchozí úspěšná spolupráce Bowieho a producenta Tonyho Viscontiho, v podstatě znamenala začátek kariéry později světoznámého texaského bluesmana Steve Ray Vaughana, mimořádný úspěch výbušné směsi tanečních rytmů, elektroniky a bluesových idiomů překvapil i samotného Bowieho), především je však plná pozoruhodné hudby: kdo by neznal kongeniální cover-verzi písně China Girl, pocházející z alba Iggyho Popa The Idiot, ošperkovanou skvostným kytarovým sólem…   
  
               Aleš Zapletal: Ze Španělska, 2012, akryl na plátně (čb.)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

rok se s rokem sešel a časopis MUSICOLOGICA slaví první narozeniny! Za redakci děkuji našim podporovatelům, příznivcům, čtenářům a přispěvatelům. Velký dík patří vám všem! (Jsme rádi, že je vás poměrně hodně, a byli bychom ještě raději, kdyby vás přibylo.) Také děkujeme pedagogům Ústavu hudební vědy za cenné rady a připomínky, zejména vedoucímu ústavu, doktoru Mackovi – za záštitu a existenciální zajištění.

Krátce zhodnotím, které texty Vás nejvíce zlákaly ke čtení: v kategorii studií to byl vynikající text Musical praxis and notation od doktora Martina Celhoffera, dohání jej Hana Šišková s tématem When music meets nation: Henryk Mikołaj Górecki’s music as an example.

Mezi kritikami Vás zaujal Až příliš banální Osud? Nikoly Illeové a Vulgáta filmové teorie konečně v českém překladu od Miloše Zapletala.

Z rozhovorů vede žebříček čtenosti Thálie Fajtová Evy Mikuláškové, který těsně dohání rozhovor Pavlíny Sedláčkové S Milošem Štědroněm o Ústavu hudební vědy, akademických svobodách a kulturní politice.

V rubrice glosarium Vás zajímalo, jak dopadl Zapletalův Novoroční dotazník pro prof. Miloše Štědroně a také zhodnocení projektu (Ne)otevřené ministerstvo kultury, který glosovala Pavlína Sedláčková.

Jsme moc rádi, že máte o nové texty – a především o kvalitní studie – zájem. Právě kvůli možnosti oslovit Vás s novými tématy a obohatit časopis o nová, dobře zpracovaná témata jsme se rozhodli zúčastnit se Soutěže o podporu studentských projektů na MU v rámci Programu rektora MU – a uspěli jsme! Za obdržené finance nakoupíme odbornou literaturu, partitury apod. V dohledné době se proto můžete těšit na nové a šťavnaté příspěvky v rubrice studie.

Velkou výzvou je pro nás i připravované společné vydání MUSICOLOGICY s literární revue Weles. K dispozici bude i v tištěné verzi v září 2013.

Ale vraťme se z budoucnosti do současnosti. Co pro Vás přinášíme v tomto jubilejním čísle? Například studii Co je to hudební antropologie? od Miloše Zapletala, rozhovor Terezy Málkové se sólistou Vídeňské státní opery Adamem Plachetkou (o jeho novém projektu Händel Oratorio Arias, na který srdečně zveme 25. března do Besedního domu).

V odborném semináři Produkce a prezentace uměleckého artefaktu I. vzniklo několik inspirativních esejů, ze kterých si dovolujeme předložit pohled na proměny Hudebního festivalu Znojmo od Evy Mikuláškové, zamyšlení Jasmíny Finkeové nad rozhlasem Vážná hudba se dá poslouchat i doma, a ne jenom v divadle, a také eseje Martina Zouhara a Márie Tkáčikové Tisk a kultura. Spoluhráči nebo rivalové?

A v našem Informatoriu přinášíme jako obvykle tipy na kulturní události přelomu února a března.

Inspirativní čtení Vám přeje

Pavlína Sedláčková

Vážení čtenáři, 

nádherné a mrazivé bílo za okny mě zavedlo k četbě další knihy anglického biologa a spisovatele Simona Mawera. Jistě mnohým z Vás není jeho jméno neznámé. Romány Mendelův trpaslík (Gregor Mendel: Planting the Seeds of Genetics; 2006, v ČR vydán v roce 2010) a Skleněný pokoj (The Glass Room; 2009 i v ČR) jsou silně propojeny s městem Brnem, jakož i s osudy jeho obyvatel (Leoše Janáčka nevyjímaje). První zmíněná kniha se zabývá nejen ve své době nedoceněným objevitelem genetiky J. G. Mendelem, ale i dopady tzv. eugeniky. Nalezneme také i pár řádek o provozu hudby jeho kolegy Pavla Křížkovského, dobové názvy ulic a budov Brna, ale i dění na soudobé Masarykově univerzitě. 

Ve funkcionalistickém Skleněném pokoji, tedy ústředním prostoru vily Landauer na Černopolní ulici (reálně Vila Tugendhat), se stejně jako v příběhu, i nyní, ojediněle odehrávají koncerty. O jednom z nich v provedení Brno Contemporary Orchestra (BCO) s uměleckým vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem se můžete dočíst v článku Romany Klementové.

Mikrofotografie sněhových vloček padlých na černý samet
od Wilsona Alwyna Bentleyho z roku 1902 a také Vily Tugendhat.

V tomto čísle se setkáme s další architektonickou památkou moravské metropole, Poliklinikou Zahradníkova. Interpretací uměleckého díla se zde již nezabýval Mawer, ale kolegyně Pavlína Sedláčková. Exkluzivně Vám přinášíme i anglicky psanou studii doktorandky Lenky Kučerové o Varhanické škole v Praze v 19. století. 

Vážení čtenáři MUSICOLOGICY,

tento úvodník začnu smutně. Na začátku prosince zemřel ve vysokém věku Prof. PaedDr. Luděk Zenkl, CSc. (1926–2012), muzikolog, pedagog, kritik a popularizátor hudby. Zenkl je širší hudební veřejnosti znám především jako autor propedeutik ABC hudební nauky a ABC hudebních forem; rozsah jeho činnosti byl však podstatně širší: byl velkou osobností hudební pedagogiky a její teorie a metodologie (dlouhá léta působil na ostravské pedagogické fakultě), autorem odborných publikací Temperované a čisté ladění v evropské hudbě 19. a 20. století a Hudební skladatel Jiří Dvořáček, několika vysokoškolských skript a řady studií. Česká média si této události bohužel v předvánočním shonu jaksi nevšimla…  

Uplynulý rok byl pro členy redakce MUSICOLOGICY především ve znamení práce na tomto časopisu, jehož je toto jedenácté číslo. Uplynulý měsíc se hlavně mluvilo a psalo o třetím ročníku festivalu Janáček Brno: i v konkurenci ostatních často skvělých koncertů a operních představení (jmenujme alespoň Osud, bergovské inscenace, Zázrak Heliany, Leoš aneb Tvá nejvěrnější a Carsenovu Věc Makropulos) pro mě vrcholem letošního programu zůstává Petrželkův Námořník Mikuláš, a to i přesto, že nebyl ideálně zahrán ani přijat. 

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

další měsíc uplynul jako voda, poklidnou hladinu zčeřily mimo jiné kampaně a sběry podpisů kvůli volbě nového prezidenta České republiky. V Brně napjatě čekáme na obsazení sice nižších, ale jistě též zásadních postů - ředitelů Filharmonie Brno, Národního divadla Brno a Domu umění města Brna. Do toho jsme si připomněli výročí 17. listopadu několika festivaly, besedami, demonstracemi, lampionovými průvody... Ráda bych se s Vámi ještě podělila o Stanovisko České filharmonie z 20. listopadu 1989, ve kterém se (mimo jiné) píše:

„V těchto chvílích, ve chvílích, kdy moc mocných je co chvíli demonstrována s krutou přesvědčivostí, kdy paragrafy jsou čím dále ohebnější a podpisy pod deklaracemi čím dál vybledlejší, v této chvíli i my, členové České filharmonie, pozvedáme svůj hlas proti bezpráví a násilí a kategoricky odsuzujeme opakované represivní zásahy ozbrojených složek proti pokojným shromážděním.“

Vážení čtenáři, 

chladivé melancholické počasí posledních dnů mě zahnalo do mini galerie Brno Gallery CZ, která se nachází v budově Domu umění. Výtvarnice Inez Tuschnerová věnovala výstavu svému nedávno zesnulému kamarádovi Daliborovi Chatrnému. V souboru Daliborky vstupovala Tuschnerová osobitým stylem černou tuší a bílým akrylem do mnohdy rytmizovaných Chatrného doteků prstů, dlaní a hřbetů ruky (šedý akryl). Spontánnost komunikace dvou autorů ve hře o princip otisku-stopy a kaligrafie se mi promítala ještě několik dní před očima. Ženský a mužský princip, černobílý svět proti šedivému, poselství otisku autora, který prezentuje umělecké dílo tvořivosti přírody nezměnitelným kouskem sebe...

Vážení čtenáři,

uplynulý měsíc byl pro mě plný hudebních a filmových překvapení; za mnoho z nich mohla francouzská televizní stanice Mezzo TV. Když snad ani nemůžeme doufat, že by něco podobného někdy existovalo v naší zemi, dobře, že aspoň Francouzi věnují vážné hudbě a jazzu takovou péči. Když pominu úžasné koncerty předních světových orchestrů a interpretů, přerušované tu a tam proudem „klipů“, zvaným Intermezzo, a krátkými rozhovory s umělci (Mezzo voce), tím nejlepším, co tento kanál nabízí, jsou operní inscenace.

Vážení čtenáři, 

letošní prázdniny pro mě byly opravdu nabité několika hudebními akcemi a novými seznámeními. Některé se uskutečnily na festivalu Hudba Znojmo 2012, o jehož hlavním večeru se můžete dočíst v glose Lully na trase Znojmo - Brno. Moje kolegyně Pavlína navštívila pražské prostředí a přinesla zprávu z míst nejvyšších... Zda-li ministerstvo kultury „není jen suchopárným státním úřadem, ale otevřenou kulturní institucí, která živě komunikuje s veřejností a má co nabídnout“? 

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

mohlo by se zdát, že letní měsíce přinášejí kromě několika pozoruhodných festivalů spíše uměleckou okurkovou sezónu. Myslím, že letos tomu tak není, stále je co sledovat. Ať už se to týká výpovědi architektů, teoretiků, umělců a designérů z fóra 4AM z prostor Galerie architektury ve Starobrněnské ulici, magistrátem nepodpořenému kroku k hmatatelnějšímu zkvalitnění brněnské kulturní politiky (neodsouhlasili finance pro nově zbudovanou Koordinační skupinu pro kulturní politiku v Brně, která mohla vypracovat vizi směřování kulturní politiky, ale například i změnit stávající dotační politiku), koncem července zvíme na tiskové konferenci firmy PZ projekt, jakou podobu bude mít brněnský „Dům hrůzy“ naproti nádraží...

Vážení čtenáři časopisu MUSICOLOGICA,

uplynulý měsíc v brněnské a české kultuře nebyl na události úplně chudý. Začněme v Brně. Zde se hodně mluvilo o Roccově inscenaci Straussovy Elektry v Národním divadle; kritici ji přijali až na výjimky s nadšením – viz kritika Martina Bojdy v tomto čísle. Nezbývá než doufat, že ND Brno bude v této „odvážné“ dramaturgii pokračovat a nebude urážet vkus a inteligenci svých věrných návštěvníků Perikolami, Popelkami a podobnými stvůrami. 

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

doufám, že Brno čeká po jednotlivých „bojích“ za Trojku a Flédu období budování tolik potřebného širšího dialogu na téma brněnská kulturní politika. Nejbližším důležitým krokem je sestavení Koordinační skupiny pro kulturní politiku v Brně. Výběru 3 zástupců za nestátní (nezřizované) neziskové organizace se můžete zúčastnit již toto úterý 22. 5. ve Trojce. Mezi nominovanými jsou i naši kolegové.

Vážení čtenáři,

nové číslo MUSICOLOGICY je na světě, což znamená, že od vzniku toho předchozího uplynul právě měsíc. Jaký byl? Pro mě osobně jednoznačně spojený s knihou Alexe Rosse The Rest Is Noise: Listening to the Twentieth Century, která představuje pro českého čtenáře jednu z vzácných možností, jak se seznámit se současnou americkou („novou“) muzikologií, a jejíž český překlad nedávno vyšel u nakladatelství Argo, a s výborným sborníkem Sporting Sounds: Relationships between sport and music.

Vážení a milí čtenáři, kolegové,

velice nás těší, že do Musicologicy.cz Vás nahlédlo více jak šest stovek a nejčtenější rubrikou se stala ta „Pro studenty“, pro které a s kterými tento časopis především vytváříme.

Od chvíle, kdy dr. Petr Macek nám studentům navrhl (znovu)založení časopisu Ústavu hudební vědy, uplynuly tři roky. Loni v říjnu jsme se s Evou Mikuláškovou a Pavlínou Sedláčkovou rozhodli na tento podnět navázat; výsledkem je časopis, jehož úvodník, milí čtenáři, právě čtete. Co dalšího naleznete v prvním čísle? Rozhovor s pěvkyní Marií Fajtovou, recenzi písňového recitálu Richarda Nováka, koncertu houslisty Vadima Gluzmana a jednoho z večerů festivalu Setkávání Nové Hudby Plus. Dále kritiku britské inscenace tragédie Britannicus, glosu vztahující se k současné situaci rozvoje brněnské kultury a studii z oblasti hudební teorie (příspěvek k problematice modality).